STANISLAVA TICHÁ
48 let, místostarostka města Nymburka, bez politické příslušnosti, nymburská rodačka.
V Nymburce jsem se narodila, vyrostla jsem na Zálabí a nyní bydlím v samém srdci města u kostela sv. Jiljí. I když jsem pár let strávila v zahraničí, nikdy mě nenapadlo, že bych měla žít jinde. Cítím se s tímto místem spojená. Ve městě jsem prošla snad každý kout a stále přemýšlím, co by se v něm dalo zlepšit. Dlouhé procházky ulicemi města se mi staly relaxací i způsobem, jak vnímat jeho potřeby i možnosti. Všichni vědí, že jsem analytik. Nečekají ode mě ukvapená rozhodnutí, vždy totiž budu chtít podklady ideálně od středověku. Když se ale pro něco rozhodnu, tak za svým rozhodnutím stojím a nedělá mi problém se za něj i „poprat“. Neumím dělat věci napůl, a tak jsem se postavila i k práci pro město. Když jsem na radnici nastupovala, nesla jsem si v podpaží náš volební program, v hlavě plno plánů a touhu měnit k lepšímu každou drobnost, na kterou se zapomínalo. Moje věta „Já mám nápad!“ začala po čase vyvolávat odpověď „Hrnečku dost!“… což je myšleno samozřejmě v žertu. Vím, že bez kolegů z města by se podařilo realizovat jen zlomek mých nápadů, jakkoliv jsem při jejich prosazování urputná. Všem za ty čtyři roky společné práce moc děkuji.
1. Co stojí za tvým rozhodnutím kandidovat do voleb i v letošním roce?
Na rozvoji města je třeba pracovat dlouhodobě s jasnou vizí. Nelze čekat, že se všechno změní hned jako mávnutím kouzelného proutku. Z toho, co se již podařilo, jsem osobně pyšná nejen na velké investiční akce, ale i „drobnosti“, ať jsou to rozkvetlejší a zelenější ulice, zcela nový koncept adventu, nové kulturní akce, psí park nebo přístupnější památky. Stále mám spoustu nápadů, mnoho plánů a rozpracovaných úkolů a v této práci chci pokračovat.
2. Čemu jsi v minulých čtyřech letech osobně věnoval/la největší pozornost. Co je tvojí srdcovou záležitostí?
Musím se přiznat, že velkou zkouškou pro mě byly počátky pandemie coronaviru. Nikdo z nás netušil, čemu čelíme a co nás čeká. Cítila jsem tehdy obrovskou zodpovědnost a potřebu postarat se o každého, kdo hledal pomoc v této zcela bezprecedentní situaci. Zůstat lidem nablízku, pomáhat, informovat, uklidňovat a povzbuzovat bylo tehdy náplní každého dne a běžná agenda musela jít stranou. Jinak se mi na takto položenou otázku ale chce odpovědět, že vlastně všemu, co se kolem mě mihne a je to důležité pro lidi. Snažím se mít povědomí nejen o záležitostech, které mám přímo v gesci. Hodně času věnuji přípravě rekonstrukce Starého děkanství a jeho okolí nebo veřejné zeleni včetně projektů nových parků, jako míst pro setkávání občanů. Nechceme tu jenom bydlet a pracovat, chceme tu žít dobře a s radostí.
3. Jakému tématu chceš ty osobně především věnovat energii v dalších letech?
Rozhodně rozvoji školství všech stupňů! Je třeba být připraveni na příchod nových občanů, který je evidentní. A tlačí nás čas. Máme tu i analýzu, která má slova potvrzuje, je třeba brát ji vážně. Musíme nutně pracovat na vyřešení nedostatku míst ve školách a školkách souvisejících s nárůstem počtu nových domů a bytů. Dále určitě kultuře, vzhledu města, jeho propagaci nebo zeleni.