Jiří Vetešník
Jiří Vetešník, 45 let, technický pracovník a referent, člen SOCDEM, narozen v Praze
Ač narozen v Praze, tak od kolébky žiji v Nymburce. Mám dvě děti a dvě kočky. Aktivně se zapojuji do městského společenského dění a přes dvacet let se věnuji ochotnickému divadlu. Mezi mé další aktivity patří výtvarné umění a sběratelství. Cílem zájmu mé sběratelské činnosti jsou nymburští malíři druhé poloviny dvacátého století a minerály z polabských nalezišť. Díky sběratelské vášni poznávám živou i neživou přírodu v okolí našeho města a mohu tak docenit nenápadnou krásu polabských rovin.
1. Které místo v Nymburce máte oblíbené a proč?
Mám rád centrum města pro jeho malebnost a oba městské kulturní stánky – kino a divadlo.
2. Co si myslíte, že se v Nymburce za poslední roky povedlo?
Velmi pozitivně hodnotím péči o historické budovy v centru města, zejména cením opravu Starého děkanství a opravu hradebních věží. Jedinečná byla i výměna konstrukce krovu věže chrámu sv. Jiljí, taková věc se děje doopravdy jednou za 100 let a jsem rád, že jsem mohl zpovzdálí sledovat celý proces výměny krovu.
3. Co vidíte v současné době jako největší problém?
Jako největší problém vidím to, že Nymburk nemá svůj pramen Poděbradky. Můj otec ještě jako malý chlapec chodil pro Poděbradku k bývalému areálu Polabanu. Vrt nesl krásné jméno Barborka, je hluboký 155,0 m a dodnes je veden v mapách vrtné prozkoumanosti pod č. 232149. Moc bych si přál, aby Nymburk měl zase svou Poděbradku.
4. Vzpomenete si na něco, co vás v poslední době rozesmálo?
Denně mi úsměv na tváři přináší mé drahé kočky Kuřinka a Pipi. Nevím, co bych bez nich na tomto světě počal.