MDDr. Jana Mendelová
36 let, zubní lékařka, bez politické příslušnosti, nymburská rodačka
Narodila jsem se v Nymburce, vyrostla tu a po maturitě jsem si na pár let odskočila na lékařskou fakultu, abych se mohla po studiích vrátit a léčit Nymburáky. Od malička se ráda přehrabuju v zemině na zahrádce, což je můj nejoblíbenější prostředek, jak si vyčistit hlavu. Mám ráda jízdu na kole, malování, a pokud si mám za deštivého počasí odpočinout u filmu, vždycky vybírám komedie. Jsem veselá kopa a řídím se mottem „s úsměvem jde všechno lépe"
1. Které místo v Nymburce máte oblíbené a proč?
V Nymburce mám ráda všechna místa, která jsou plná stromů a květin. Mému srdci je však nejbližší pravobřežní cyklostezka v Drahelicích. Každá procházka mě tu přenáší zpět do dětství, kdy byl okolní svět obrovský a všechno zdánlivě bezstarostné.
2. Co si myslíte, že se v Nymburce za poslední roky povedlo?
Navzdory všem těm velkým investicím mi stejně největší radost udělá, když ve městě najdu nový květinový záhon, alej a nebo třeba hmyzí domky, usazené po městě nedávno. Jako správná ženská bych do každého volného prostoru vrazila kytku, keř a nebo strom a do každého parku či dětského hřiště vodní prvek. Proto mě těší, že i v tomto ohledu Nymburk pomalu rozkvétá.
3. Co vidíte v současné době jako největší problém?
Jednoznačně doprava. Jsme středověké město plné úzkých klikatých cest, které nebylo stavěno pro automobily. S rostoucí zástavbou do polí se doprava ještě více zahušťuje a jakékoliv snahy o její odlehčení nebo výstavbu objízdných cest jsou komplikovány majetkovými poměry mezi městem, soukromými pozemky a krajem, který je vlastníkem největších komunikací.
4. Vzpomenete si na něco, co vás v poslední době rozesmálo?
Smích je lék, a tak se ho snažím propagovat téměř všude. Zejména pak v práci, kde se většina pacientů přirozené bojí zubního ošetření. S mnohými pacienty si vykládáme vtipy, takže momentálně u mě vede tento: Sestřička přivede pacienta na lůžkové oddělení urologie a říká: „Pane Novák, tady si lehněte a já vám donesu bažanta.“ Pacient odpoví: „Jé sestři a šlo by to s knedlíkem a se zelím?“